Aus Böhmen kommt die Musik

Kdo mě alespoň trochu znáte, tak víte o mém zájmu o svobodné vzdělávání. Dnes mi to připadá jako něco samozřejmého, ale není to dlouho, co bych takové názory vnímal jako nesmyslné. Je těžké si něco takového představit v praxi. Mám dojem, že mnohem více než filosofie táhnou lidi reálné příklady jak něco takového může fungovat. Po světě existuje kolem čtyřiceti škol, které se alespoň teoreticky velmi přibližují mé představě, jak by vzdělávání mohlo fungovat ve svobodné společnosti. Rozhodl jsem se tedy některou ze škol navštívit a získat tak lepší představu pro případnou aplikaci tady v Čechách. Začal jsem postupně obesílat školy po Evropě. Brzy jsem získal pozvánky ze dvou škol v Belgickém Gentu. Jelikož mají obě školy řádově deset žáků, byl jsem moc rád, když se mi podařilo přesvědčit lidi v Neue Schule Hamburg v Německu. Pokud se nepletu, tak školu navštěvuje přibližně osmdesát žáků a mohla by tak pro mě představovat významnou zkušenost. Po několika mailech se rada všech žáků a personálu shodla na tom, že bych pro školu a hlavně pro žáky mohl být přínosem. Odhlasovali tak, že mohu na jeden den přijet navštívit jejich sněm osobně. Pokud je přesvědčím o své úžasnosti a užitečnosti pro ně, tak zde budu mít možnost zůstat po tři měsíce.

Překvapilo mě, že jim nevadí má neznalost němčiny. Jedná se o základní školu a všechny děti zde dovedou komunikovat anglicky, přestože nemají žádné povinné předměty. Bojím se pocitu méněcennosti, který bych mohl v takové společnosti získat a tak jsem se rozhodl, že zkusím pohnout se svoji chrochtalštinou. Němčinu jsem poctivě navštěvoval sedm let. Myslím, že znalostem jsem se dokázal dobře ubránit… a ty co přece jenom pronikly, jsem uložil hodně hluboko, že si jich nyní nejsem vědom. 

Můj cíl není nijak závratný. Zbavit se alespoň pár ze svých předsudků. Dále chci být schopný základní komunikace - to pro mě znamená začínat konverzaci v němčině a z pomocné agličtiny se co nejdříve odhodlat k návratu do němčiny.

Nedávno jsem objevil sympatického chlapíka, který mluví tuším patnácti jazyky - mimo jiné i češtinou. Říká, že to není tak složité, jak to vypadá. Čtu teď jeho příručku a jeden z tipů byl napsat nějaký článek, aby mě pak lidi otravovali dotazy, jestli jsem se už pohnul z místa a já si připadal blbě, když ne. 

Moji sousedé byli také donuceni v posledních dnech změnit hudební vkus a tak místo Redla a Buty poslouchají Rammstein.

Oprašuji zelenou sovičku z https://www.duolingo.com/

Pořídil jsem si kapesní příručku základní konverzace a v tramvajích si s ní koverzuji.

Chystám se navštívit česko-německou kavárnu, přestože nepiju kafe,.. jo a taky moc neumím německy, no…

Pokud víte o někom z Německa, kdo by si se mnou chtěl zašprechtit, tak budu rád za tip. Mohu mu na oplátku nabídnout skvostnou češtinu. Uvítám pochopitelně jakékoliv zkušenosti, jak se podařilo vám alespoň přiblížit ke zvládnutí jazyka.