Výhrada k rakouské ekonomii


Rakouská ekonomie staví na přirozeném právu, které člověk nevytváří, ale odhaluje. To ovšem neznamená, že nemůže odhalit něco, co ve skutečnosti není součástí skutečného přirozeného práva.[1] Budu-li podle tohoto práva jednat, nikoho nemám právo omezovat, dokud on nenarušuje moje právo. A právě zde přichází kámen úrazu. Není totiž zdaleka odhaleno, co dělat v případě porušení takového práva? Existují teorie odškodnění poškozeného nebo naopak takzvaného přiměřeného trestu (adekvátní odplaty). Já si však myslím, že přirozené právo v sobě neobsahuje žádné řešení, co dělat, když toto právo někdo poruší. Odškodnění by tedy nemělo být jeho součástí, ale spíše jakýsi morální prvek, který může každý jedinec (chcete-li společnost) vnímat různě. Žádnou pomstu, i když bude jakkoliv přiměřená nemůžeme tedy považovat za legitimní, přestože ji můžeme schvalovat. Představme si situaci, že potkáme člověka, který odhalil úplně jiné přirozené právo (třebaže chybně), které je v rozporu s tím naším. Pokud jsme napadli některé jeho právo (které ani nemusíme znát), on by měl následně legitimní právo na nás zaútočit, respektive nerespektovat naše právo. Tímto způsobem může vzniknout nebezpečná spirála trestů, která poškozuje všechny zúčastněné. Za legitimní způsob “trestu” bych považoval například ignoranci, nespolupráci nebo pomluvu.







________________

[1] Pokud tedy vůbec přijímáme hypotézu, že existuje právě jedno přirozené právo.

Komentáře

  1. Já bych to viděl tak, že přirozená práva nám sice nedávají konkrétní návod, jak potrestat jejich porušení. Avšak domnívám se, že chápeme-li přirozená práva takovým způsobem, jak je formuloval Locke (život, svoboda, majetek), pak se dají tato 3 práva zredukovat do jednoho, a to majetek. Pokud tedy dojde k porušení vlastnického práva, pak má dle mého soudu poškozená strana konat proti útočníkovi cokoli, neboť svým prvotním zásahem do práva vlastnického demonstroval, že takové právo neuznává (mylně) a tím tedy neuznává ani své právo existence (dokonce bych se odvážil tvrdit, že pozbývá všech vlastností, které ho činí člověkem, tedy partnerem v kontraktech). Z toho plyne, že jakákoli reakce poškozeného je adekvátní (záleží pouze na poškozeném). Proto si myslím, že v případě krádeže muže poškozený útočníka zabít i nechat jít a mezi těmito reakcemi není, dle mého úsudku, žádný kvalitativní rozdíl. Obojí je morálně obhajitelné.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To zní jako Hans Hermann Hoppe :-)
      Když ti někdo šlápne na pozemek tak bys měl "právo" ho zabít.. respektive on se nerespektováním tvého majetkového práva vzdal svých veškerých majetkových práv... To mi připadá dost brutální. A znamená to, že dané právo nemusí respektovat ani nikdo jiný?
      Mně přišlo jednodušší tvrdit, že prostě tohle přirozené právo neřeší :-)

      Vymazat
    2. V podstatě se dá říci, že by útočník mohl být "potrestá" i někým jiným než napadeným. Mně to zas tak brutální nepřijde. Nikde není vskutku dáno, jak by ta protiakce měla vypada. Kdyby mi někdo šlápl na pozemek, tak bych se asi spokojil i s tím, že bych mu usekl nohy, aby už tam příště šlápnout nemohl :).

      Jak už jsem psal výše, stejně dobrou/adekvátní protireakcí by bylo nedělat nic. Kdyby někdo byl povolán, aby soudil, zda byla reakce na šlápnutí na pozemek správná, tak podle etiky vlastnických práv by musel říct, že jak zastřelení útočníka, tak useknutí jeho nohou i nechání bez trestu jsou si naprosto rovny.

      Vymazat
    3. Je člověk vinen, i když vstoupil na pozemek nevědomě? Může právo, které "nerespektoval" získat zpět? Pokud ano, předpokládám, že o tom rozhodne poškozený,.. Pak má útočník motivaci poškozeného zničit, ideálně všechny další lidi, kteří by chtěli "vykonávat vůli" poškozeného. Morálka podle mě záleží na dalších lidech, se kterými útočník přijde do styku. Takhle absolutně nedokáže respektovat právo snad nikdo, a proto by vlastně nikdo nebyl člověk.. ten kdo by jím ještě byl, by mohl beztrestně ničit lidi bývalé.
      Mám pořád pocit, že trest můžu ospravedlnit morálně, nikoliv na základě přirozeného práva.. Jednoduše, i když budu vrah, mohu být přijímaný v jiné společnosti jako člověk. Například voják...

      Vymazat

Okomentovat