Pane učiteli, můžu na záchod?

Mám pocit, že učit druhé (a ideálně se zároveň učit od druhých) je jedna z mála věcí, které mají smysl. Moc mě mrzí, že právě nejvíce smysluplná povolání jsou znárodněna nebo alespoň úředně řízena. Bytostně se mi příčí jakékoliv násilí a základní škola je mekkou takového chování.

Nutíme dětem znalosti, které obvykle nemají žádný smysl. Všichni to navíc považují za normální, někteří dokonce za správné. Za necelé 4 roky své praxe jsem zkoušel různé metody, jak žáky zaujmout, udržet jejich pozornost a podobně. Mám však pocit, že čím lépe budu svou práci vykonávat, tím déle bude celý násilnický systém existovat. Ve výsledku je na základní škole implicitně podporováno neslušné chování a to slušné je nechtěně trestáno. Většina lidí, které jsem za život potkal, navrhují jednoduché řešení – větší přísnost. Podle mě je to naprosto nesystematické a arbitrární. Výuka na ZŠ jednoduše není dobrovolná spolupráce, a to je špatně. Za jediné správné řešení považuji zrušení povinnosti školní docházky, ideálně zároveň ukončení státního zasahování do školství.[1] To by byla skutečná svoboda, nikoliv taková, o které pro změnu vysoké školy poslední dobou volají. Někdo může namítnout, že děti nejsou svéprávné. Tuto oblast momentálně nechci diskutovat a proto volím dočasný ústupek – Proč by za děti nemohli rozhodovat rodiče namísto úředníků? Děti bych chtěl učit, že násilí není dobré. To považuji za obecný etický princip, na kterém se shodnou snad všichni lidé, ale málokdo se takového principu důsledně drží jak v úvahách, tak v činech. Bohužel jsou všechny děti uvězněny na významnou dobu svého života v násilnických školách. Působení na této půdě je poté z mé pozice paradoxní.

Tento výplod, snad trochu zoufalý výkřik, píšu během svého suplování výtvarné výchovy. Mám před sebou třídu úžasných lidí, které mě škola učí nenávidět. Děti se naopak učí bojovat se mnou, jako by to byla nějaká hodnota. 

________________

[1] Samozřejmě ruku v ruce s odpovídajícím snížením daní.

Komplexnější kritiku povinné školní docházky nabízím zde: hynjin-eng.blogspot.com